Чешская кириллица

[cetsalcoatle]

Potom se říkalo, že ten člověk přišel ze severu, od Provaznické brány. Šel pěšky, naloženého koně vedl za uzdu. Bylo pozdě odpoledne, krámky provazníků i klempířů už byly zavřené a ulička zela prázdnotou. Bylo teplo, ale ten člověk měl přes ramena přehozený černý plášť. Byl nápadný.
Zastavil se před hospodou Starý Narakort, chvilku čekal a naslouchal hučení hlasů. Hospoda byla, jako ostatně v tom čase vždy, plná. Do Starého Narakortu ale nevešel. Vedl koně dál, do dolní části uličky. Stála tam druhá, menší krčma, jíž se říkalo U lišky. Tam bylo prázdno. Krčma neslula právě nejlepší pověstí.
Krčmář zvedl hlavu od bečky kvašených okurek a změřil si hosta. Cizinec, stále ještě v plášti, stál před šenkýřem bez pohybu a mlčel.
„Přejete si?“
„Pivo,“ odpověděl neznámý. Neměl zrovna nejpříjemnější hlas.
Krčmář otřel ruce o zástěru a naplnil otřískaný hliněný korbel.
Neznámý nebyl starý, vlasy už měl ale notně prokvetlé. Pod pláštěm měl obyčejnou odřenou koženou kazajku, sešněrovanou pod krkem a na pažích. Když plášť odložil, všichni viděli, že mu na řemeni na zádech visí meč. Na tom by nebylo nic zvláštního, ve Wyzimě v oněch časech nosil zbraň každý, nikdo jej ale neměl pověšený na zádech jako luk či toulec.
Neznámý se neposadil mezi nepočetné hosty u stolu, zůstal stát u šenku a upíral na krčmáře své pronikavé oči. Lokl si.
„Hledám nocleh.“
„Nemám,“ zabručel krčmář, pohled upřený na hostovy zaprášené a špinavé boty. „Zeptejte se ve Starém Narakortu.“
„Radši bych zůstal tady.“
„Nemám,“ krčmář konečně rozpoznal jeho přízvuk. Byl to Riv.
„Zaplatím,“ pronesl cizinec tiše a jakoby nejistě.

A tím právě začal ten hrozný příběh. Poďobaný dlouhán, který z cizince od jeho příchodu ani na okamžik nespustil oči, vstal a přistoupil k šenku. Jeho dva přátelé se postavili na více než dva kroky za ním.
„Není tu místo, blboune. Rivskej vandráku,“ zachraptěl poďobanec. „Takový, jako seš ty, ve Wyzimě nepotřebujem. Todle je slušný město.“
Neznámý uchopil svůj korbel a ustoupil. Pohlédl na krčmáře, ale ten se jeho pohledu vyhnul. Bránit Riva, to jej ani nenapadlo. Kdo, konečně, měl vůbec Rivy rád?
„Každej Riv je zloděj,“ pokračoval poďobanec, páchnoucí pivem, česnekem a vztekem. „Slyšíš, křiváku?“
„Neslyší. Asi má nasráno v uších,“ řekl jeden z těch vzadu a druhý se zachechtal.
„Zaplať a vypadni!“ zařval poďobanec.
Teprve teď se na něj neznámý podíval.
„Nejprv si dopiju pivo.“
„My ti pomůžem,“ zasyčel dlouhán. Vyrazil Rivovi korbel z ruky, zároveň jej chytil za ruku a za řemen, opásaný kolem hrudi.  Jeden z dlouhánových přátel zvedl pěst.

Потом се рįкало, же тен чловєк прішел зе северу, од Провазницкę брąни. Шел пєшки, наложенęго конє ведл за узду. Било поздє одполедне, крąмки провазнįку́ і клемпįрьу́ уж били заврєнę а улічка зела прąзднотоу. Било тепло, але тен чловек мєл прєс рамена  прєгозени̨ черни̨ плąшть. Бил нąпадни̨.
Застарілі се прєд господу Стари̨ Наракорт, хвілку чекал а наслоухал гученį гласу́. Господа била, яко остатнє в том часе вжди, плнą. До Старęго Наракорту але невешел. Ведл конє дąл, до долнį чąсті улічки. Стąла там другą, меншį корчма, йįж се рįкало У лішки. Там било прąздно. Корчма неслула  прąвє нейлепшį повєстį.
Крчмąрь зведл главу од бечки квашени̨х окурек а змєріл сі хвоста. Цізінец, стąле  йештє в плąшті, стąл прєд  шенки̨рєм без погибу а млчел.

[Владимир]

Зачем долготу гласного обозначать по-литовски через бывший назализованный гласный? Вы же передаёте ů через у́. И для є логичнее выглядит ѣ.   

[cetsalcoatle]

Я рассматриваю три варіанта: 1. через огонэк, 2. через макрон, 3. через акут, и опционально через удвоение гласной. В основном руководствуюсь эстетическим критерием.

Ů, я планирую передавать так же через кружок, либо через белорусскую литеру, но в телефоне их нет, поэтому использовал на скорую руку что было.

Не люблю я все эти яти и юсы, хочется чтобы письменность выглядела современно, я взял за основу свою польскую кириллицу на основе украинского, поэтому отталкиваюсь от неё - хочу чтобы польский и чешский в кириллице были унифицированы максимально насколько это возможно для максимального понимания.

[Euskaldun]

как можно «унифицировать» mąka и mouka/ hrad и gród?

[cetsalcoatle]

как можно «унифицировать» mąka и mouka/ hrad и gród?

Например, мӯка и мока, град и гро́д.

Понятное дело что речь идёт не о 100% унификации, но можно слова максимально приблизить друг к другу.

[Euskaldun]

Например, мӯка и мокка, град и гро́д.

Понятное дело что речь идёт не о 100% унификации, но можно слова максимально приблизить друг к другу.

я что-то не вижу, чтобы стало хоть на 1г ближе, чем оно есть в латинской графике