чеш. trpaslík, церк.-слав. трьпѧстъкъ.
Podobné slovo je trpaslík. U Jungmanna čteme zase etymologie dnes nemožné (podle Rosy m. třepaslík, že se jen okolo země třese, podle Kollára slovo příbuzné s trpěti atd.); východištěm výkladu správného je starorus. tr’pjastok (doloženo s významem «opice»). Toto ruské slovo by znělo česky vlastně trpastek (2. p. trpastka) a znamená asi »třípěstek, stvoření na tři pěsti vysoké«. Předpokládáme-li pro češtinu původní trpastek (s nepřehlášeným a z psl. ę, protože následovala slabika s tvrdým jerem) s 2. p. trpastka, vykládáme si vznik pozdějších tvarů českých tak, že se i u tohoto slova zapomenul původ obou jeho částí, jeho souvislost s číslovkou a zvláště se slovem pěst. Z tvarů jako trpastka, trpastku atd. ztrátou t ve složité skupině souhlásek vzniklo trpaska atd. (jako vyslovujeme obyčejně šveska, odpusky a p., Gebauer t. 397). Tím se tyto tvary sblížily s tvary jmen paprslek, okrslek, které v staré češtině tvořily nepřímé pády paprslka, okrslka, paprslku, okrslku atd. (se souhláskovým l, tedy 3slab.) nebo se ztrátou l také paprska, okrska atd., a podle nich vznikl tvar trpaslek, 2. p. trpaslka (3slab., což se ovšem vyslovovalo i trpaska), jejž v starší době ještě nalézáme; v lat. slovníku Jana Vodňanského z r. 1511 je i 1. p. mn. č. třpasci[2]. Tvar trpaslík (trpaslíka atd.) je pozdější (u Jungmanna teprv z Veleslavína); vznikl napodobením zdrobnělých slov na -ík, při[264]čemž pomáhalo i starší slovo ž. r. trpaslice (vedle 4slab. trpaslkyni, trpaslkyně). Souvislost s číslovkou se asi cítila dosti dlouho; tím si vysvětlujeme, že se z tvarů číslovkových přenášelo ř i na toto slovo (v němž ř hláskoslovně oprávněno nebylo) a že se vedle trpaslek říkávalo i třpaslek (asi 2slab., jako bylo 1slab. třmi = třemi).
трепя́сток "карлик", др.-русск. трьпястьци суть чловѣци сирѣчь трехъ пядей возрастомъ (Хронограф, Срезн. III, 1017)
С русского? Midget же.
Цверг, дворф, дварф, краснолюд, трип'яст.
Я, конечно же, имел в виду слово dwarf.
Не знаю, как в украинском, но первые три варианта мне кажутся какими-то не очень переводами. Неужели нельзя заюзать не транслитерацию с английского а какое-то нативное слово, обозначающее человека небольшого роста?
Как карликовая берёза по-украински? По-английски dwarf birch.
В первом значении обычно переводят как гном, во втором — карлик.
То есть и по-русски нужно "карлики" на цвергов говорить?
С гномами проблемы, в некоторых играх и видимо текстах присутствуют и dwarves and gnomes. Так что надо уметь их как-то различать. Я для русского не вижу проблем в переводе этих товарищей как карлики и гномы.
Video unavailableThis video contains content from SME, who has blocked it in your country on copyright grounds